Kaple a kříže

Kaple sv. Floriána na Drahách

Současná kaple na Drahách, byla zasvěcena Janu a Pavlu, mučedníkům z prvokřesťanského období, kteří vedli hospodářství prvotní církve. Postupem doby v naší obci zapadli do zapomnění.

Dne 30. dubna 2012, za účastí lidu, byla kaplička zasvěcena sv. Floriánovi.  Svátek patrona připadá na 4. Května v kalendáři.  Sv. Florián byl bojovníkem za osvobození křesťanů a byl odsouzen na smrt. Tělo s mlýnským kamenem hodili do řeky.

Tak se stal sv. Florián za svou hrdost, sílu Ducha, také patronem hasičů. Patronát nad kaplí převzali místní hasiči, kdy jednou za rok u příležitosti patrona zapálí svící za ochranu před ohněm a přírodními živly.

Kříž v poli mezi Starou Vsí nad Ondřejnicí a Krmelínem

Příroda každého z nás okouzlí a dá možnost se zastavit, načerpat a odpočinout si.  V krajině Poodří nás potěší rybníky, vrby, pestrá flora a fauna, která se rozprostírá až k naší vesnici s názvem Stará Ves nad Ondřejnicí. Je to vesnice s hlubokými kořeny, kulturním a duchovním dědictvím. Okolo vesnice a také v Košatce se nacházejí tři kapličky a okolo deseti křížů, které byly postaveny jako poděkování za dar zdraví, nebo jako duchovní zastavení, když procházelo procesí na poutní místa a to hlavně do frýdecké baziliky Panny Marie.

Myšlenka postavit nový kříž se zrodila u jednoho mladého člověka, který chtěl pomoci s opravou nebo se stavbou Božích muk. Moc mě potěšil zájem mladého člověka, který studuje na kněze. Dědictví otců mu nebylo lhostejné. Nevěděli jsme, jak to uchopit. Inspirace přišla, když se v postní době modlily křížové cesty v kostelích, ale také venku. V naší farnosti jsme uspořádali křížovou cestu po vesnici s malým dřevěným křížem. Ten se nesl na různá místa vesnice, kde jsme se zastavovali a modlili.  Společně jsme došli na vrchol horizontu kopce mezi Starou Vsí n/O a Bělským lesem.

Toto místo nás okouzlilo. Jednak svým rozhledem, kde vidíte věže kostelů z okolních vesnic. Také jsou zde krásné západy slunce. Místo leží na turistické trase se zelenou značkou. V neposlední řadě je to kopec za vesnicí, který připomíná kopec Golgotu, za městem Jeruzalémem, kde byl ukřižován Ježíš Kristus. Od zrodu této myšlenky započala cesta realizace.

Oslovil jsem akademického malíře p. Tešra z Hradce nad Moravicí, zda by nám nenamaloval corpus Krista na nerezový plech. Věděl jsem o jeho zkušenostech a zároveň vysokém věku. Měl totiž 90 let. Zakázku přijal a se svým synem dílo dokončil. Bohužel požehnání kříže se už nedožil.

Druhý krok následovalo oslovení místního lesníka a výběr dobrého modřínového stromu. To se podařilo a na místní pile p. Hranického byl nařezán hranol dřeva. Za pomoci mužů z vesnice jsme dřevo převezli k místnímu uměleckému řezbáři p. Kamilu Kopřivovi, který po vyzrání a vysušení dřeva upravil trám do stávající podoby.

Třetím krokem bylo domluvení s majitelem pozemku, zda může na jeho parcele stát kříž. Lubomír Pinkava se nebránil a bylo rozhodnuto, že se akce může rozjet na plné obrátky. Místní kováři pod vedením p. Filipa Homoly připravili a upravili všechny železné prvky tak, aby vydržely proti korozi a povětrnostním podmínkám.

Čtrnáct dní před žehnáním kříže jsme s kluky z fary zabetonovali železný trám, do kterého se vsunulo dřevo kříže, aby nepodléhalo hnilobě. Zahradník Pavel Folta okrášlil dvěma lipami prostranství okolo kříže. Byl jsem moc rád, když jsme se odpoledne v pátek ve tři hodiny, kdy si připomínáme umučení Ježíše Krista, setkali k postavení kříže. Bylo nás 10 chlapů, práci jsme začali modlitbou Otčenáš a za pomoci bagru od Davida Buchty jsme postavili kříž.

Všichni chlapi byli rádi za vykonané dílo. Shodli se na tom, že nikdy v životě kříž nestavěli. Šlo o posvátnou chvíli, kdy si každý uvědomoval, že Ježíš za nás umřel. Naším cílem je, aby se lidé u tohoto znamení zastavili, uvědomili si krásu a sílu života, odpočinuli na lavičce, zahleděli do krásy přírody a možná někteří ve světle víry poděkovali Ježíši Kristu za jeho oběť vykonanou na kříži pro záchranu člověka.

Samotné požehnání proběhlo na Květnou neděli, kdy církev začíná slavit Svatý týden. Na Květnou neděli si věřící lidé připomínají a prožívají vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Přátelé z vesnice se shromáždili u kostela, kde obřady požehnání velí, aby obřad začal. Důvodem je kostel, kde se lidé scházejí k setkání s živým Bohem ve mši svaté a z tohoto místa přicházejí ke všem Božím mukám, které člověku připomínají, že Bůh je zde mezi námi.

Procesí se vydalo okolo pekárny Šeděnka, rozjímali jsme křížovou cestu a došli jsme ke kříži, kde nás už čekali ostatní přátelé. Samotné požehnání má tyto části: přečtení Božího slova, promluva o významu kříže v dějinách lidstva, přímluvy a žehnací modlitba + pokropení svěcenou vodou. Po obřadu pozdravila místní obyvatele p. Dana Ryšavíková – členka místního zastupitelstva. Lidé přinesli koláče a malé občerstvení, u kterého jsme povykládali a radovali se z nové události na vesnici.

Místní starosta p. Dalibor Dvořák položil otázku, proč stavíme kříž, zda se stal nějaký zázrak. Moje odpověď zněla: „Ještě se nestal, stavíme kříž, aby se zázrak v naší vesnici stal!“ Chci tím na závěr říci, že přeji každému člověku na vesnici a všem poutníkům, kteří budou okolo kříže procházet, aby si uvědomili, zakusili, jaký je život každého člověka velikým zázrakem. Život jsme dostali darem. Dobře tento svěřený dar žijme a vydávejme dobré svědectví svým životem v práci, škole, ve vztazích a hlavně v rodinách.

Svědectví z kříže není mrtvé. Ježíš Kristus umřel, aby každý člověk mohl žít a skrze smrt přejít do života věčného. Mějme úctu k životu, mějme úctu ke všem Božím mukám, která jsou malými majáky života víry na všech cestách v naší krásné přírodě.

Řádky napsal a zároveň žehná: o. Kamil Strak – místní farář ve Staré Vsi nad Ondřejnicí